FARNÍ KOSTEL NAROZENÍ PANNY MARIE V NOVÉM MALÍNĚ
Nejstarší památkou na minulé doby dnes zůstal kostel. Původní kostel byl prý postaven na místě pohanského chrámu a je znázorněn na obecním razítku z roku 1705, na kterém je vyobrazen v původní podobě s pěti obloukovými okny na podélné straně a se dvěma okny téhož tvaru ne užší straně, kde byl též vchod. Dále je vidět cibulovitá věží uprostřed střechy. Na obou koncích hřebenu střechy byl kříž. V roce 1724 byl kostel značně přestavěn a v barokním slohu rozšířen stavitelem Janem Wisnerem z Uničova a Antonínem Scholzem ze Šumperka. Dostavěna byla i věž kostela, na kterou v roce 1727 „za velké slávy a tlučení bubnů, kotlů a moždířů“ usadili kostelní báň. Při této přestavbě byl kostel prodloužen o dvě okna tj. od kazatelny až po hlavní oltář. Úplně nově postavená věž zkrášlovala vzhled celého kostela. Tato věž byla hned při výstavbě opatřena hodinami, jak lze zjistit z účtů z roku 1725. Kostel je dlouhý 42 m 11 m široký. Celková výška věže od základů až po špici kříže je 50 m. V roce 1810 byla až dosud rovná zeď za hlavním oltářem zaoblena a přistavena sakristie s oratoří. Zdá se, že původně byla sakristie za hlavním oltářem. Takto zvětšený a zcela renovovaný kostel byl 30. června 1811 olomouckým světícím biskupem Josefem hrabětem Kolowratem konsekrován. Již po 10 letech bylo nutné obnovovacích prací. Věž byla v roce 1821 znovu pokryta modřínovým šindelem, neboť původně plánovaná měď by stála nedosažitelných 5000-6000 zlatých. Kostel byl znovu pokryt šindelem v roce 1836 a vydržel až do roku 1930, kdy byl zcela obnoven. V roce 1880 byly opraveny obě báně a do kopulí vloženy pamětní mince.
ZVONY
Nejstarším důkazem o existenci kostela jsou zvony s letopočty 1412 a 1460. V inventáři kostela je sice uveden zvon z roku 1218 s nápisem Jesus Nazarenus Rex Judaeorum ale soudí se, že duchovní správce který tento údaj uvedl v roce 1804 v inventáři kostela se nejspíše spletl a mělo se jednat o zvon z roku 1412. Tento zvon však za 1. světové války zrekvírovala armáda a tak ve věži kostela zůstal pouze zvon z roku 1468, o kterém víme, že patří k jednomu z nejstarších zvonů v naší vlasti. Na kostelní věži měl také své stanoviště ponocný, který se od roku 1771 nazýval noční stráž. Vzhledem k tomu, že v obci převládaly doškové a šindelové střechy a často hořelo, měl za úkol zejména vyhlásit poplach, pokud došlo k požáru. Funkci ponocných většinou vykonávali váleční invalidé.
FARÁŘI A FARA
První zmínka o faráři je až z roku 1569, kdy ve Frankštátě působil pastor Jan Žoskén a po něm je v městských knihách v Šumperku uváděn Bartolomaus Scholz. Jména dalších evangelických duchovních nejsou známa. Nedostatek zpráv a listin z dob katolických je dán tím, že Frankštát byl dlouhou dobu protestantský a katolické listiny byly úmyslně ničeny. V lednu 1625 došla nařízení, na základě kterého měli občané přestoupit ke katolictví. Krátký čas působil ve Frankštátě i děkan Kryštof Lautner, který byl za čarodějnických procesů v r. 1685 v Mohelnici upálen. Smlouva s děkanem Lautnerem dává podrobněji nahlédnout do tehdejších poměrů. Podle této smlouvy sepsané 1.5.1675 je výslovně připomenuta úmluva, učiněná před 7 lety ústně, která zaručuje, že děkan ze Šumperka každou třetí neděli a ve významné svátky bude sloužit bohoslužby a za tyto bohoslužby má obdržet 12 grošů od Frankštátu a přifařených obcí Třemešek, Plechy, Loučná, Krásné, Hraběšice a Hrabišín. Všechny snahy obce po získání vlastní fary byly dlouho bezvýsledné a narážely na odpor šumperských farářů. Teprve když se r. 1715 obrátili naší farníci přímo na císaře, povolil olomoucký kardinál a biskup zřízení fary. Roku 1808 byla postavena nová fara. Farní archiv je veden od r. 1660 a matriky od roku 1668. Od roku 1728 měla vesnice kněze-expositu, od r. 1785 vlastního duchovního správce a od r. 1843 má svého faráře.
OBRAZY, SOCHY A OLTÁŘE
Obraz na hlavním oltáři nás zavádí do domu Jáchyma a Anny a ukazuje radost nad novorozenětem Marií, která shrnuje všechno světlo na sebe. Obraz je z roku 1667 a namaloval jej Tobiáš Pocka. Je darem zdejšího rodáka rytíře von Hochmana ( 1792-1859), který působil jako kanovník v Brně. Byl pochován v naší obci a jeho mramorový honosný náhrobek se dodnes zachoval na zdejším hřbitově.
Tři nástropní fresky zachycují některé výjevy ze života Panny Marie (Navštívení panny Marie, Svatba, Nanebevzetí). Malba není datována ani podepsána. Dle odhadu památkového ústavu v Brně obraz pochází pravděpodobně z let 1730-40 a není vyloučeno, že je dílem přímo mistra Johana Handkeho nebo Ignáce Odrlického. Farní kostel má tři oltáře.
Nynější hlavní oltář, na kterém je obraz Narození Panny Marie byl vybudován v roce 1856. Tehdy byly opraveny i oba boční oltáře, které jsou staršího data. Mladší než hlavní oltář jsou obě sochy nalevo i napravo oltářního obrazu. Socha srdce Pana Ježíše je dar paní Fuchsové a paní Schonové z roku 1880. Na levém postraním oltáři je socha sv. Floriána a Šebestiána. Cennější jsou sochy sv. Jáchyma a Anny. Levý boční oltář je pojmenován po sv. Anně a dříve zde byl obraz Panny Marie Čenstochovské.
Svatí apoštolové proti bouřkám jsou od nepaměti sv. Jan a sv. Pavel, jejichž svátek se slaví 26. června. Obec trestala tzv. živou pokutou ty, kteří v tento den na poli pracovali. Tento obraz je velký asi 2,5 m a spojuje kostel s tehdy ještě existujícím hřbitovem, farním domem a dědičným soudem. Z mraku, který slouží jako klekátko, letí blesk k obci. Tento obraz byl velmi ctěn a nikdy se na den 26. června nezapomíná! Svítidlo pod obrazem zdobil věnec, který tam zůstával celý rok. Nápis pod obrazem na širokém bílém pásu je výzva obyvatelům farní obce, aby oba apoštoly věrně uctívaly, a končí modlitbou tohoto znění: „Členové této obce, ctěte tyto vás chránící přátele, aby Bůh Vás chránil před bouří, zásluhou jejich prosby za Vás.“ Ve spodním rohu je datum 1813 a renovován byl pravděpodobně v roce 1833.
Křížovou cestu pořídili farníci na vlastní náklady v r. 1805. Byla namalována malířem Jindřichem Vernerem přímo zde na místě v kostele v Novém Malíně. Obrazy jsou barokní a v roce 1914 byly restaurovány a dány do nových neztrouchnivělých rámů farnicí paní Gebrielovou. Její matka dala v té době zasklít všechna okna, dvě z nich jsou malovány a je na nich vyobrazena sv. Anna a Josef. Jsou z umělecké dílny Richrda Schleine z Grottau v Čechách. V roce 1919 dal farář František Mayer do kostela pořídit lavice. Ta rodina, která zaplatila za lavici obnos 530 Kč. bylo přiznáno právo lavice používat a se štítkem a jmény ji označiti. Lavice jsou z jilmového dřeva. A stály 15.000 Kč.
OLTÁŘ
Monumentální 10 m vysoký klasicistní oltář s bohatou ornamentikou ovládá svou architekturou celý prostor kostela. Na oltáři jsou uloženy relikvie ostatků sv. Jana a Pavla. Je to dle přiložené potvrzenky pravosti kousek dřeva z rakví, ve kterých byly kosti svatých pohřbeny. Relikvie je řádně zapečetěna a opatřena potvrzením o pravosti. U příležitosti 40 výročí kněžského svěcení faráře Langera ji kostelu věnoval malínský rodák farář P. Klemens Janatschek.
KROPENKY
Na svěcenou vodu jsou umístěny po obou stranách při vchodu do kostela. Jsou zhotoveny ze slezského kamene kameníkem Ernestem Sohmenem v roce 1924.
VARHANY
V druhém patře dvoupatrové kruchty jsou klasicistní varhany, zakoupení místními dobrodinci, které v roce 1829 zhotovil olomoucký varhanář Oranský. Varhany měly 14 registrů. V roce 1892 byly nahrazeny novými varhanami, zhotovila je firma Brauer z Uničova a stály celkem 2000 zlatých.
HODINY
Hodiny byly roku 1829 zakoupeny z obecních peněz. Měly pouze jeden ciferník a to na čelní straně kostela. Nad nimi byl z jasně čitelných písmen nápis „Bděte a modlete se, neboť neznáte dne ani hodiny, kdy Pán přijde…“ Tento nápis je dnes bohužel zamazán. Nově nahozený vršek věže tento nápis kryje. Tyto hodiny nebyly spolehlivé a tak byly v roce 1892 nahrazeny jinými s třemi ciferníky. Je to dílo hodináře Thondela z Uničova a stály 400 zlatých.
HŘBITOV
Starý hřbitov, který obklopoval kostel, byl obehnán kamennou zdí se třemi brankami a sloužil až do roku 1892, kdy byl zrušen a na útraty obce byl postaven hřbitov nový. Důvodem zrušení byl fakt, že hřbitov byl malý a nedal se již nijak rozšířit. Nepomohlo ani to, že obce Loučka a Rabensdorf založily své hřbitovy. Mrtvoly bývaly již po 6 letech exhumovány, aby zde mohli být ukládáni další zesnulí. Nový hřbitov je již obecní. Farář Engelbert nechal ze svých prostředků vybudovat uprostřed bílý mramorový kříž, který v roce 1892 slavnostně požehnal.
LÍPY
Lípy okolo kostela byly vysazeny 24. 4. 1879 v upomínku na 25. výročí sňatku císaře France Josefa I. Některé z nich se ještě zachovaly.